Už týden je nás o jednoho víc.
Adoptovali jsme pátého člena, z psího útulku.
Našli ho přivázaného na bráně, nebyl na tom dobře…
Takže seznamte se: Tramp, cca 10 měsíců.
První dny byl na nás nelepený jako klíště, ale pomalu získává na jistotě 🙂
Včera sežral Dádovi plyšovou brokolici z Ikey a dneska v noci se vyplížil z pelechu a hrdě na tajňačku přespal na gauči…



Dneska jsme Daníkovi splnili sen :slight_smile:
Vyrazili jsme ke štole Barbora, nad Krupkou u Teplic. Hledat minerály.
Pokud máte obdobným způsobem švihlé dítko, jistě Vanekova videa „Láska k šutrům“ znáte.
Jestli k tomu teprve spějete, tak maximálně doporučuji. Danda ho zbožňuje.

Manželův batoh měl asi 15 kg (4 kladiva, svačina, mineralogický atlas), zpátky sice zmizela sváča, ale přibylo pár kilo šutrů.
Našli jsme jen střípky molybdenitu a pidi-krystalek fluoritu (dle Dády), ale je to úžasná procházka a relax.

V plánu jsou ještě citríny z Bobrůvky, vltavíny z jižních čech a ametysty z Ciboušova.
Uznávám, že to chytlo i nás, rodiče.



Nečekáme na výtah, nehledáme místo k parkování a sušičku asi brzy zadřu, neb suším jak zjednaná, jelikož doháním ty roky, kdy na ní nebylo místo.
Sousedka (70 let) přišla s nápadem, protáhnout přes plot dlouhé brčko a popíjet víno rovnou z flašky v tandemu. A Lále s Daníkem věnovala ježka.
Manžel nechává dětem volnou ruku coby zahradním designérům, takže máme uprostřed záhonků kapra, prostě kýč jak bič 🙂




Reportáž z 1. třídy, měsíc čtvrtý

1.) dnes při tělocviku zase jedna velká zrada.
Paní učitelka s nimi totiž zkoušela s-v-í-č-k-u!
Daník zaujal na žíněnce svou typickou stabilizovanou polohu, načež mu učitelka zcela neplánovaně vytáhla nohy směr strop.
Čímž mu narušila veškeré dosud fungující fyzikální principy a koloběh vesmíru, Dáda propadl panice a začal se chaoticky rukama chytat všeho v dosahu (lavička, parkety, spolužáci)…

2.) do náčrtníku se měly za domácí úkol namalovat obrázky začínající písmenem „I“, Danda odfláknutě načmáral injekci, iglů a igelitku a veeelmi precizně vykreslil impalu (=druh antilopy).
Paní učitelka se tentokrát nechytla.

Takže skóre pro dnešek = 1:1.


Daník po zdolání kotoulu při tělocviku: „Uf, už vím, jak se asi cítí svinka obecná“.
Proč mi to dítě připomíná Kvida z Báječných let, Bricka z Průměrňáků a Sheldona z Teorie?

001055


Reportáž z 1. třídy, měsíc druhý

1.) Nejmíň rád má středy a pátky, protože ten den je tělocvik.
2.) Nejvíc rád má pondělí a úterý, protože to má teraristiku a výtvarný kroužek.
3.) Má holku! jmenuje se Viktorka a líbí se mu proto, že hledal někoho přesně ve svojí velikosti.
Dávají si pusy na pusy a dali si jich už asi milion. V otázce bydlení bude rozhodovat ona, protože ženy tomuhle rozumí nejlépe.
(= geny po otci, ten byl za svou školní docházku asi dvacetkrát oženěn a na všech školách v přírodě a táborech šel na dračku.
Zatímco matka dostala svou první pusu v šestnácti, samozřejmě od svého nynějšího manžela.)
4.) Udělal svůj první kotoul!
Původně ve frontě nenápadně couval stále na konec, ale učitelka má oči všude.
První hodinu ho nechala osahat žíněnku a pak rozdýchával žal a strach z neznáma.
Druhou hodinu se hecnul a se slzami v očích se nějak nechal stočit do klubíčka.
Celá třída mu zatleskala.
(=geny po matce, té se do dneška zdá nejhorší noční můra o tom, že zapomněla doma igelitku s tělocvikem. Zatímco tatínek, od raného věku sportovního založení, jen nechápavě krčí rameny.)


U Daníka ve škole se právě učí písmenko „L“.
Za domácí úkol měli nakreslit cokoliv, co na písmeno „L“ začíná.
Koukám na jeho výtvor, vidím rybu a říkám si: ahá, ještě neumí R ani Ř, bude problém.
Tak jako vůbec! Byla jsem poučena, že se jedná o Latimérii podivnou.
A paní učitelka je teď něco jako bůh, protože dneska nejenže latimérii poznala, ale taky dětem povyprávěla, že se jedná o tzv. živoucí fosilii…blablabla. Dáda v sedmém nebi.