Premiérově já a obě děti u pediatra.
Včerejší výstavba sněhuláka (z něhož je dneska srajda s mrkví uprostřed) se nám sakra vyplatila.
Dáda v noci teplota a totálně neprůchodnej nos, Laura děsnej kašel.
Měla jsem trochu obavy, jak to tam zkoordinuju, po zkušenostech z minula. Danda má totiž bílé pláště moc rád, jakmile zahlídne zdravotní středisko, tak zařadí zpátečku a podrážkama většinou vydře do chodníku koleje, jak ho s láskou táhnu. “Spolupráci” při vyšetření fonendoskopem netřeba líčit. Opět naděleno do vínku po tatínkovi, ten ve čtyřech letech zdrhnul tchýni ze sesterny, když tam přišli s mladším bráchou do poradny. Na prohlídku nedošlo a taťka byl nalezen na pískovišti před panelákem.

ALE!!! s tím mým klukem se od posledka udála nějaká velká změna a mně se to moc líbí.
V čekárně hladil po tváři ségru a ukazoval jí obrázky v knížce a když se pak v sesterně otevřely dveře do ordinace, tak si stoupnul mezi futra a povídá: “Ahoj doktorko, jsem Dáda. Mám rýmu. Jauka má kašel. Moje táta je v práci”. Vlastně nevím, proč jsem se tam táhla s nima, stačilo jim zavolat taxíka!
No, každopádně Lau vyfásla antibiotika s verdiktem bronchitida, Dáňa zatím nic. A když jsem nedávno psala, že Lauru kojím mnohokrát za den, tak teď se to spíš jmenuje “párkrát za den nekojím”!

nasdílej to, ať se svět dozví

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *