IMG_6074

Dnešní noc by se mohla zapsat do dějin samostatného spaní našich dětí zlatým písmem.
Mohla by, pokud ratolesti (především dívčí část) nebudou mít zásadně opačný názor.


Každonoční shromáždění valné hromady na naší manželské posteli bylo dlouho tolerovatelné a pro taťku je i nadále, jelikož veškerá důležitá jednání se konají na mojí půlce postele.
Pár drobných okolností mě donutilo po více než roce zakročit.
Předně, spím na boku, na pruhu skýtajícím neuvěřitelných 5 cm. Moje záda a krční páteř volají po regeneraci.
Dáňa v noci „přemýšlí“ tak, že to slyší celá ves (představa o vyřešení této situace odstraněním nosní mandle byla dokonale bláhová a mylná).
Lála mívá divoké sny, často mi přilítne pěst ve tmě, doprovázená drmolením „jsi ošklivá, chci jinou maminku, musíš do práce!“
Úkol zněl jasně, koupit pro dceru postel a odlifrovat čudlíky do pokojíku.

A tak jsme včera, v 10:00 hod . (SEČ) vyrazili na super záživný výlet do Ikey.
10:45 Lau potřebuje kakat. Brzdíme na autobusové zastávce v neznámé končině kdesi mezi Slaným a Mělníkem, frekvence kamionů 850 vozů za minutu. Každý jejich průjezd bohatě víří prach, Lauru vítr ve vlasech baví, navíc si našla na listu pod sebou berušku, kamarádku.
10:50 Laura asi přeci jen kakat nepotřebuje.
11:20 Dojezd do podzemního parkoviště výše uvedeného obchodního řetězce na Černém Mostě. Pro hladký průběh nákupu jsme nuceni vyčkat, až Dádovi skončí rozkoukaný díl pohádek o loupežníku Rumcajsovi, konkrétně „Jak Rumcajs hledal špunt od rybníka“.
11:30 Restaurace. Danda má jasno, chce mamuta v koprové omáčce. Ikea (ač firma ze severské země) mamutem nedisponuje. Masové kuličky synovu představu o obědě neuspokojují, mandlový dort naštěstí ano.
12:00 Dětská Ikea. Pro duo Danda-Lů impuls k radostnému rozchodu. Za každým skvěle vybaveným pokojíčkem je tu totiž další skvěle vybavený dětský pokojíček, jednoduše ráj!
12:40 Samoobslužný sklad. Taťka se společně s dětmi vozí na nákupním plošince po dlouhých cestách mezi regály, všichni tři výskají radostí, je mi za ně náležitě trapně.
12:45 Problém. Místo, kde bychom měli najít postel Gulliver v bílém provedení (stejnou jako má doma Dáňa), zeje prázdnotou. Dle informace z Informací není tato varianta skladem, ovšem na Zličíně mají 30 kusů. Zde vzniká bohatý prostor pro manželův slovní průjem na téma „Proč jen jsi na internetu neověřila dostupnost zboží?!!!“ Myslím si o prdeli, beru do podpaží aspoň matraci a mířím k pokladnám.
12:50 Za nákup matrace obdržíme akční slevovou kartu 15% na další nákup. Rázem jsem za hvězdu! Ten přejezd na Zličín se přeci jen vyplatí!
13:30 Region Praha 6 není mým koníčkem, o manželově orientačním nesmyslu ani nemluvě. Míjíme tak výjezd 23A a pán tvorstva je opět na koni.“ Já řídím, ty naviguješ!“ Kdesi v záhadných končinách s názvem Řepy se ptáme na cestu. „Tu slevu 15% máme tak akorát na projetou naftu!“ Toužím si loknout něčeho ostřejšího…
14:00 Ikea Zličín, bílá postýlka naložená, frčíme domů.
16:30 – 17:00 vyklízíme a demontujeme skříň v pokojíku a tvoříme tak místo pro novou postel.
Pro odlehčení celkové váhy taťka dělí třídílnou skříň na jednotlivé komponenty a  odšroubovává dveře.
17:00 – 20:00 Korpusy skříně přeneseny do vedlejší místnosti.
Zbývající čas taťka skládá rozdělené komponenty skříně v jednu a přišroubovává dveře.
Tváří se u toho radostně a jeho slovník je pestrý, plný uchu lahodících novotvarů.
21:00 Smontování postýlky se z důvodu časově tísně, fyzicky unaveného otce a psychicky vyčerpané matky odkládá na zítra.

Dnes už jsme postel zdárně postavili a děti společně spí (poprvé v životě) samy v pokojíčku.
Laura jen proto, že vytuhla při večerníčku na gauči a byla přenesena. Takže vlastně nic netuší.
Daník proto, že tam spí ségra a on není žádný béčko.
Teprve noc nám ukáže…


5 Comments

  1. aajda
    Friday July 11th, 2014 at 10:12 PM | Permalink

    Jsem se ale pobavila… Vidím, že je to všude stejné. Manžela jsme asi tahaly ze stejného pytle, úplně ho slyším. Můj je navíc zcela klidná povaha, takže si k těm pestrým hrátkám s češtinou sem tam i do něčeho praští.
    Naše děti tedy spí ve svém pokojíčku, ale jsou i krize (třeba když žába kuňká, pes štěká, venku fouká, je bouřka, je moc tma, málo tma…), kdy spí u nás. Resp. tedy Agáta velice těsně u mě a Lukáš obvykle na mé hlavě nebo přes můj krk. A to podotýkám i v případě, kdy tatínek nespí doma… to bývá jeho 90cm šířky volných. Když se dokážu přesunout na volnou půlku, tak děti ta magnetická síla (asi kouzlo osobnosti?) okamžitě na mě nalepí.
    A čůrání po cestě? No jasně, kde jinde, než nanejrušnějším úseku… A pak tedy samozřejmě těsně před pokladnama, plný košík, skoro vystátá fronta…

    • Petra
      Saturday July 12th, 2014 at 11:59 AM | Permalink

      Ještě abychom nezapomněly na storno u pokladny, ideálně zákazníci těsně před námi. To taky přitahuju jak magnet. Jinak kuňkající žáby závidím, u nás se maximálně mrouskají kočky 🙂

      • Michaela
        Tuesday July 22nd, 2014 at 08:10 PM | Permalink

        A mrouskající kočky, to je teda zážitek, nám tu kromě koček jezdí pár desítek metrů od domu vlaky (hlavní tah Česká Třebová-Olomouc) a o kus dál cinká přejezd. Jinak u tohoto článku jsem se chechtala, až se manžel přišel podívat, čemu se tak blbě směju :-). Patrně z mužské solidarity se on nesmál…. ale přeci jenom v něm něco zůstalo a Tvůj článek ho inspiroval (musela jsem se podívat do kalendáře, kdy bylo 10. 7.), protože za pár dní (konkrétně 3), když mu starší dítě usnulo v náručí u Večerníčku, rozhodl, že dítko odnese do jeho vlastní postele ve vlastním pokojíčku (který sám vyrobil)….no a už je to víc jak týden a my máme volnou postel 😉 (ovšem jen do pěti hodin ráno….)

        • Petra
          Tuesday July 22nd, 2014 at 08:41 PM | Permalink

          no paráda! 🙂 musím to zaťukat, ale fakt to funguje. Usínají po pohádce bez mojí asistence, Danda k nám chodí kolem šesté, Laura vůbec, vyspává až do osmi „u sebe“.

          • Michaela
            Wednesday July 23rd, 2014 at 05:49 AM | Permalink

            Tak to u nás zatím s uspáváním, ale to mi nevadí, když je unavená, tak usíná do pár minut (i díky maminčinu zpěvu, asi aby to nemusela poslouchat) a spí dost tvrdě…. dnešní budíček ovšem přesně 4:58…. možná tím, že u vás chrní oba spolu,tak si “vystačí” :-).A je fakt, že už ani nezkouší, že by šla spát k nám, asi je nejdůležitější překonat ten první kritický týden, než se s tím smíří 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *