Pevně doufám, že si tím bláznivým mnohonásobným buzením v noci a totální absencí spánku ve dne Lála plní jen nějakýho praštěnýho únorovýho bobříka výdrže a prudy!

Za denního světla je to poměrně úsměvná záležitost, ale kolem třetí hodiny ráno přecházíme s manželem plynule do jazyka pražské galérky!
To se pak ale nesmíme divit. že se nám tu rozmáhá takový nešvar.
Dáda: „Jauko (oslovení pro mladší sestru), drž zobááák!!!!“

nasdílej to, ať se svět dozví

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *