Po dnešní scéně u bati, která vyplašila i holuby na městský věži, asi budu vyhledávat jen obchody baby-friendly (čili budu nakupovat jen přes net.)!
Když jsem byla svobodná a bezdětná, kroutila jsem intenzivně (snad i nahlas) hlavou nad scénami těch “spratků”, které si nedokážou rodiče zpacifikovat.
Tímto se z hloubi myokardu omlouvám všem dotyčným a svůj hřbet klaním až k zemi, chápu Vás.
Já ho mám taky, malýho dacana, bojovníka za lidský práva!!


Období vzdoru v plný palbě!

Vždycky, když si myslím, že už to horší být nemůže, tak mi Danda zas protře zrak!
Ne je Jo! Ano je Ne!
Nebude snídat, nechce se mu obědvat, nechce ven, nechce venku chodit, nechce se koupat, nechce obejmout.
Radost má pouze v případě, když mu pustím bednu a k tomu připravím hrnek kakaa.
Je to tak nesmírně těžký být dvouletým klukem…



čtvrtek ráno
Noc opět krušná, dítko procitlo celkem asi 4x, pálí mě oči z nevyspání, mám nějakou bloklou krční páteř, ještě jsem klasicky vstávala prdelí nahoru, no prostě nálada non plus ultra v kýblu. On ten můj ksicht vidí u snídaně, a začne na mě mluvit tzv. zprostředkovaně: „Dádo, ta máma se na nás dneska nějak mračí…“. Odchází do práce, loučí se se synem a povídá: „Ať tě máma moc nezlobí a ať se ti plně věnuje, ne že zas celej den bude sedět u počítače“ !!! Čímž můj pohár trpělivosti přetekl.
Poslala jsem ho do pryč, a sdělila jsem mu, že v sobotu hlídá celej den a že doufám, že se mu bude PLNĚ věnovat, žádný čumění na TV (v pátek má taky volno, ale večer jde chlastat. Tak doufám, že to aspoň přežene, aby mu přitom hlídání bylo i blbě a na zvracení!). A ať si laskavě nacvičí přebalování, protože doba mé nepřítomnosti se do jedné plíny pampers velikosti 4 rozhodně nevejde. Jenomže teď si musím na sobotu něco vymyslet a nevím co, jsem za těch 6 měsíců úplně mimo realitu, asi si zajdu aspoň na pedikúru. celý článek


Miminko nám dorostlo korbičku!
Oba mají 70 cenťáků, takže jednoduchá matematika, je čas předělat kočárek na verzi sportovní.
Tatínek se na to vrhnul s poměrně dobrou náladou, už to jednou zkoušel, když jsme kočárek koupili, tenkrát to trvalo asi 2 hodiny, s pomocí plánku. Takže teď to jistě zvládne za polovic a plánku netřeba. Hmmm… celý článek


A máme tu další vydání!
Otec se rozhodl, že jedna básnička prostě musí být „tatínkovská“, kterou Dáda uslyší jen a jen od něj. Výběr padl na „čerta z elektriky“ (volba nebyla až tak složitá, kromě téhle umí už jen Pec nám spadla a tu ke všemu zná jen do půlky).
K čertovi přidal i gestikulaci podobnou zprávám pro neslyšící na ČT2, no a já z toho lezu po zdi, jestli mě srala monotónní melodie některých hraček, tak jí vynásobte tisícem a ani zdaleka se nepřiblížíte debilnímu „ententýky“! celý článek


Už si pomalu šlapeme ve vyjetých kolejích a jsme sehraný tým, resp. matka skáče jak synátor píská a taťka nás občas oblaží svojí přítomností, když zrovna nemaká.
Začínají se objevovat jemný náznaky magoriády z mateřský dovolený:
– ve sprše si broukám melodii hrajícího kolotoče z pokojíčku
– manžel přijde z práce, obejmeme se a já ho začnu rytmicky poplácávat po „zádíčkách“, asi čekám, že si krkne (?!)
– volám mu do práce, že jdu nakupovat, tak co chce k papů celý článek


K zapíjení šmudlíka.
Pařba asi stála za to, já jsem se zdejchla už v půl sedmý, takže jsem naštěstí přišla o všechnu srandu.
Chlapci se rozhodli o půlnoci skákat šipky do bazénu (hloubka vody 70 cm, teplota asi 10 stupňů).
Švagr šel pak do sklepa pro další piva, zapomněl za sebou zavřít dekl a tak za ním jeden účastník zájezdu zahučel po hlavě, ne nadarmo se říká, že ožralým přeje štěstí, nic se mu nestalo, přistál švagrovi na hlavě.
Sázení stromu se “bohužel” nekonalo, pouštěly se lampiony a chlastalo se do bezvědomí, takže gut, malej je zalitej na mnoho let dopředu.
Taky jsem premiérově kojila na veřejnosti, v mexický restauraci, na zahrádce. M. měl furt strach, ať mi není ta bradavka moc vidět, jako co řeknou lidi! Do toho mi vítr odnesl prsní vložku až k vedlejšímu stolu, tak pro ní musel běžet, dobře mu tak!